Koncert pro tenor, orchestr, varhany a bouřku

Třebíč - Velká lahůdka čekala na příznivce vážné hudby v sobotu 12. června. Jak po loňském publikem nadšeně přijatém koncertu v kostele u sv. Martina slíbil, přijel do Třebíče italský dramatický tenor Guglielmo Callegari. Aby byla využita nejlepší možná akustická varianta, koncert se konal tentokrát v bazilice sv. Prokopa. Jako doprovod i sólistu si letos Callegari přizval svého přítele, varhanního mistra a skladatele Devise Formentina. Profesionálně a do všech podrobností připravený koncert pak doplňoval Tišnovský komorní orchestr s uměleckým vedoucím Jaroslavem Kolesou, což se nakonec ukázalo jako klíčové. Za velmi horkého a dusného počasí přicházeli hosté koncertu už desítky minut před začátkem a v chládku chrámové lodi očekávali nevšední zážitek.

Majestátní začátek

Krátce po devatenácté hodině nastoupili umělci před zaplněnou baziliku, slova se ujala moderátorka dr. Magdalena Havlová a uvedla Tůmovu Partii in d, Tišnovský komorní orchestr však už během skladby počal zvenčí doprovázet hrom a všechny možné průvodní jevy silné bouřky. Do té doby snad romanticky působící přírodní kulisa však zasáhla do programu hned při druhém čísle. Ortolaniho Dolce sentire dozpíval Callegari celé, ovšem varhaník Devis Formentin svůj part dohrát nemohl. Mohutné blýskání atakovalo elektrické obvody v bazilice, ty však odolávaly a pouze výkyvy v osvětlení prostoru, které leckdo považoval za možné světelné „oživení“, dávaly tušit, že se „dějí věci“. V závěru skladby varhany několika falešnými tóny dodýchaly a Callegari dozpíval a capella.

Co se děje?

Publikum se otáčí ke kúru a čeká. Morettiho Sinfonie se však již nedočká. Mohutné proudy vody ze západní strany se prodraly oknem kůru a zaplavily nejen prázdná pouzdra od nástrojů, naskládaná pod ním, ale bohužel i rozvodnou elektrickou skříň, která se ne zrovna ideálně nacházela poblíž. Nastal zkrat a varhany byly bez proudu.

Tišnovští zachraňují

Co teď? Po krátké pauze schází dirigent tišnovského orchestru Jaroslav Kolesa a sděluje: „Nedá se nic dělat, odehrajeme s Guglielmem Callegarim, co můžeme, a pak vám nabídneme náhradní program.“ Jeho slova jsou odměněna bouřlivým potleskem. Ztíženou roli má i moderátorka dr. Havlová, neboť té zase nefunguje mikrofon a musí tak uvádět jednotlivá čísla pouze svým hlasem, což je náročné. Publikum je maximálně tiché, aby mu v hromobití a bubnování průtrže mračen nic z jejího komentáře neuniklo.

Síla hudby a živlů

Koncert dostává jiný rozměr, nikdo neví, jestli elektřina nevypadne úplně. Nálada je zvláštní, posluchači v majestátním prostředí chrámu jako by s krásou hudby vnímali i ohromnou sílu přírody. Po hodině přicházejí všichni muzikanti opět dolů, aby sklidili ovace. Za svůj výkon, za ochotu improvizovat, za pokoru, kterou prokázali směrem k návštěvníkům večera. „Byl to koncert s živly a o to byl krásnější,“ zhodnotila vše závěrem dr. Havlová. Smutný byl jen Devis Formentin, který mohl zahrát jen zlomek repertoáru, ale podpora publika snad jeho chmury rozehnala.

Zase za rok?

Guglielmo Callegari je zpěvák s velkým příslibem, Tišnovský komorní orchestr je výborné těleso s velkým srdcem pro věc. Stejně tak je možné charakterizovat pana Jiřího Hájka, který koncert bravurně zorganizoval spolu s okrašlovacím spolkem Sypejte ptáčkům. Nezbývá než doufat, že se všichni sejdou někdy příště, až příroda nebude chtít hrát první housle.

Milan Noha